Amnesia: The Dark Descent

V poslední době mě tak trochu chytl hororový žánr, a tak jsem si říkal, že bych si mohl zkusit zahrát jednu hru, která je považována za naprostého krále tohoto žánru. Proslavil ji hlavně PewDiePie tím, že při ní křičel strachy jako malá holka.

Je to však obecně zajímavé dílko.

Možná vás překvapí, že tenhle horor neobsahuje žádnou akci. Nemáte žádné zbraně a nic, čím byste se mohli bránit. Jediný způsob, jak se zachránit před monstry, je útěk. Nebo se můžete někam schovat či zabarikádovat. Nevím, jestli je to realistický, protože si říkám, že reálně by si člověk vzal aspoň nějaký nůž – třeba už jen pro ten pocit malinko většího bezpečí, ale OK. Každopádně, při hraní si budete připadat naprosto bezbranní, což vlastně jste.

Vše začíná tím, že se hlavní hrdina probudí a zjistí, že leží na podlaze v nějaké temné chodbě. Bohužel si nic nepamatuje, neboť dočista ztratil paměť. Snad jen své jméno. Ano, jmenuje se Daniel.

Chvíli na to nalezne dopis, který napsal v minulosti sám sobě. Stojí v něm, že musí najít a zabít muže jménem Alexander. O koho se jedná, netuší. Následně také zjistí, že se nachází v hradu jménem Brennenburg, který leží někde ve východním Prusku. Nezbývá mu nic jiného, než začít pátrat po tom, proč ztratil paměť, kdo je onen tajemný Alexander a z jakého důvodu je hrad plný podivných tvorů, kteří ho chtějí zabít.

Amnesia se hraje jako normální FPSka, ale beze zbraní. Je to ve skutečnosti spíše adventura, jelikož při procházení hradu sbíráte předměty, používáte je k řešení různých problémů, prohledáváte skříně, zásuvky, čtete deníky, zápisky a tak dále. Sem tam si dokonce užijete nějaké ty laboratorní hrátky jako míchání různých kyselin či výbušnin.

Obecně je celá hra převážně zaměřená na fyziku, kde můžete cokoliv libovolně vzít a odnést to někam jinam, nebo s tím hodit a podobně. Celá řada problémů se bude řešit právě za využití fyziky. To znamená, že máte třeba naviják s provazem, co vám zvedne padací dvířka, ale je zaseknutý, protože provaz blokuje nějaký dřevěný kolík. Právě proto popadne židli a kolík s ním vymlátíte. A prostě… nese se to v tomhle duchu.

Během hry si musíte také hlídat tzv. sanity, tedy duševní zdraví. Pokud budete příliš dlouho ve tmě, tak se hlavní hrdina zblázní. Abyste se tomuhle vyhnuli, je nutné sbírat křesadla a zapalovat s nimi různé svíčky a pochodně. Pokud třeba víte, že v nějaké místnosti budete trochu déle a něco tam řešit, tak je dobré zapálit aspoň jednu z okolních pochodní na zdi. Také u sebe máte lucerničku, která však spotřebovává petrolej a ten musíte stále doplňovat z takových nádob, které jsou roztroušené různě po hradu.

Popravdě, já jsem světla vůbec nepoužíval, protože jsem si neustále říkal: „Musíš s tím šetřit, je toho málo, později budou určitě kritická místa, kde to budeš nutně potřebovat!“ Jenže pak byl konec hry a já skončil se sto padesáti křesadly a s tím, že jsem si lucernou posvítil tak dvakrát za celou tu dobu. A sanity mi nikdy nekleslo natolik, že bych umřel…

Naštěstí má Amnesia v sobě ještě Hard Mode, kde se tyhle věci neodpouští. 🙂

Teď ale to nejdůležitější. Amnesia je hororová hra, takže se musím ptát, jak si jakožto horor vede? Odpověď zní: „Holy fuck, to bylo ale strašidelný!“ Já se normálně u her nějak moc nebojím. Umím ocenit horovou atmosféru, ale vždycky vím, že je to jen hra, a že to není doopravdy, že jo.

Nicméně, tvůrci u Amnesie dovedli navodit takovou atmosféru, že jsem se pořád cítil hrozně nepříjemně a rozrušeně. Z každého rohu číhalo nebezpečí! Navíc je to snad jediná hororová počítačová hra, která ve mně dovedla vytvořit zcela fyzické projevy strachu. To znamená, že se mně na některých místech opravdu svíral žaludek nebo mi naskakovala husina. Je tam i řada lekaček, kdy jsem sebou hrůzou trhnul a málem si nadělal do kalhot.

To je pochopitelně pozitivní. Znamená to, že to tvůrci dělají dobře. Ale má to i svou nevýhodu – hlavně v tom ohledu, že se mi to mnohdy nechtělo prostě vůbec hrát. Po pár minutách jsem si říkal, že na tohle fakt nemám a vypnul to! 😀 Ve Steamu je dokonce achievement za to, že Amnesiu vypnete příliš rychle a jmenuje se NOPE.

Je tu podobný paradox jako u Silent Hill 2, tedy že vám reálně moc nebezpečí nehrozí. Nepřátelé se vyskytují velmi vzácně (o to děsivější takové momenty jsou!), a když vás náhodou zabijí, tak se nic vlastně naděje, protože se spawnete někde poblíž a vyskočí vám nějaká malá nápověda o tom, co se po vás chce.

Přesto je ale celá hra děsivá. A nejhorší je, že vás monstra občas i hledají. Schováte se třeba do skříně a slyšíte, jak monstrum rozrazilo dveře a nyní po vás pátrá. Říkáte si jen: „Ať se nepodívá do skříně! Ať se nepodívá do skříně!“ Hudba na pozadí je ale čím dál dramatičtější a vy slyšíte, jak se blíží kroky…

Ještě musím pochválit, že Amnesia je v některých ohledech fakt krásná. Je tu pár míst, které jsou po vizuální stránce totální masterpiece.

Pokud máte chuť na bobříka odvahy, tak mohu Amnesii doporučit. Pro milovníky hororů je to povinnost!

Za zmínku na závěr ještě stojí Custom Stories. Tvůrci se nebáli podpořit modding, a tak není problém si stáhnout zdarma devkit, ve kterém si můžete vytvořit vlastní kampaň pro Amnesii. Editor se skládá z různých toolů, jako je editor map, editor scriptů či editor textů.

Přímo ve hře pak jednoduše spustíte libovolné Custom Story z hlavního menu.

Od samotných tvůrců hry je k dispozici DLC Custom Story jménem Justine, které přináší krátkou, avšak docela zajímavou kampaň. Další kampaně jsou k dispozici například na https://www.moddb.com/.

Leave a Reply

Your email address will not be published.